středa 8. dubna 2015

Úvod

Vracím se po letech ke psaní svého blogu. Kromobyčejně nudnější větu už jsem nemohl vymyslet, že? Nejprve jsem chtěl napsat malé zamyšlení nad tím, jestli blog potřebuje mít oficiální začátek. To se mi moc nedařilo. Problém je, že se mi úvod vůbec nechce psát. Raději bych začal rovnou psát nějaké příspěvky. Ale pravdou je, že bych měl mít nějaký úvod, a nejen takový úvod.

  Dnes jsem se probudil do zcela normálního šedého rána. S vytaženou rukou z okna namísto teploměru jsem očekávaně zjistil, že avizované jaro stále nedorazilo. Ale to mně vůbec nevadí, protože za pět dní odlétám do teplejších krajin, kde taková chladná rána snad ani neexistují. Po snídani, která netrvala déle než 3 minuty, jsem si udělal výbornou a voňavou kávu. Sedl jsem si na pohovku a čekal jsem, až káva nechá rozkvést mé unavené tělo a mysl k náladě na práci.
  Tak to by snad stačilo k popisu mého rána. Jak vidíte úvod se opět nezdařil a nemyslím si, že bych dnes byl schopný nějaký pěkný úvod napsat. Zkrátka se bez úvodu obejdu. Kdo by dnes potřeboval k životu blogu úvod?
 Dobře, do třetice všeho dobrého. Výdech a nádech. Pustím si k tomu pořádný rock and roll, to pak musí jít samo...

Před několika lety, přesněji řečeno v roce 2007 jsem založil svůj první blog. V té době ještě neexistovalo tolika blogů jako dnes a rozhodně by asi ještě nikoho nenapadlo, že za osm let bude na světě tisíce lidí, kteří se blogováním proslaví a budou se jimi úspěšně živit. Toto rozhodně nejsou mé ambice a pravda je taková, že si tento blog začínám psát částečně kvůli sobě. Mám totiž občasný problém s formulací mých myšlenek a psané slovo je pro mě proto logická forma. Celý život jsem trpěl určitým dilematem. Na jedné straně mám rád sport, klid a přírodu na druhé straně mám rád města, hluk a nicnedělání. Na jedné straně se oblékám celý do černého a poslouchám techno, na druhé straně si vezmu jeansy, košili a poslouchá rock z 70.let. Myšlenka, že se musím rozhodnou pro jednu z těchto stran, mě zaměstnávala jednu celou dekádu mého života. Pak přišel den, kdy jsem si řekl, že je to jedno a že tuto otázku nevyřeším stejně tak jako nevyřeším otázku vzniku vesmíru. Zkrátka budu vždy žit v obou těchto světech. Toto mé dilema se odráželo i v tom, že jsem psal několik blogů zároveň. Každý blog se zabýval jiným tématem. Filozofie, vidění budoucnosti ve snech, mé zkušenosti s focením v Itálii, zdravý životní styl atd. Měl jsem pocit, že je zapotřebí tato témata od sebe oddělovat. Po vzoru svého smíření se s protiklady mého života, spojím všechna svá oblíbená témata do jednoho jediného blogu.

 Prozatím to musí s úvodem stačit. Musím jít pracovat... 

Followers